Jak krmit koně v zimě

Ing. Darina Havlíčková

Výživa koní obecně má mezi všemi hospodářskými zvířaty svá specifika.

Kůň je náročný na pravidelný a stálý příjem kvalitních objemných krmiv (sena, pastvy, senáže apod.). U koní tvoří objemná krmiva vždy základ krmné dávky, bez ohledu na věk, zátěž nebo využití koně.   Kůň nevyžaduje krmivo příliš koncentrované a je také ve svých potřebách více náročný na obsah a zdroje energie než na obsah bílkoviny. V poslední době s poklesem přirozených zásob minerálií v půdě, nabývá na významu také doplnění krmných dávek koní stopovými prvky (minerály a vitamíny). Správné krmení koní v zimě bude tedy také záviset na splnění všech těchto požadavků specifického koňského trávení. Rozdíl bude částečně v krmení jadrnými krmivy u koně sportovního, rekreačního nebo chovného.  Základ, ale bude pro všechny kategorie koní shodný – dostatek kvalitní vlákniny.

V zimě končí v našich zeměpisných šířkách pastevní období.

Koně jsou tedy po celou dobu zimního období (asi od října do března) závislí plně na sušeném (seno) nebo konzervovaném (senáž) objemném krmivu. Tato změna je podstatná především pro koně, kteří jsou chování v pastevních odchovech (režim 24/7) nebo ve stájích s kombinovaným systémem pastva/box. Příjem zeleného krmiva, sociální kontakty s ostatními koňmi a také možnost volného pohybu svědčí všem koním bez rozdílu a období pastvy jim všech těchto požitků nabízí dostatek. V období, kdy pastva končí, je třeba citlivě a postupně koně převést na krmení sušených nebo konzervovaných krmiv. S úbytkem trávy ale koně přijímají přirozeně více sena a objemných krmiv a není třeba nějakých zvláštních opatření. Je třeba v boxových stájích jen dávkování sena zvýšit, popř. zvýšit frekvenci krmení za den (ze 2 např. na 3 nebo 4 x denně). Pokud jsou koně celodenně a celoročně venku, je třeba již od října přikrmovat v krmištích seno. Je důležité, aby bylo podle početnosti skupin koní krmišť se senem dostatek a aby se ke krmivu v době bez pastvy dostali i koně, kteří jsou v hierarchii stáda na nižších pozicích, koně staří a nemocní. Kritický je jeho nedostatek vždy právě u koní s celodenní pobytem na pastvě. Tito koně jsou většinou závislí především na objemných krmivech a nedostatek pastvy je pro ně tedy velmi zásadní. Navíc při nízkých teplotách (teplotní komfort koně je 10 °C), kdy se teplota pohybuje pod jejich komfortní zónou pomáhá trávení vláknité objemné potravy také k ohřívání a produkci tepla. Proto je tak důležité, aby venku chovaní koně měli po celou zimu sena dostatek a neustále k dispozici. Vhodné je už v období od října také zařadit do krmné dávky lněné semeno (může být celé i extrudované), obiloviny, granule a podle možností např. i vojtěšku a cukrovkové řízky (vždy namočené), minerálie a vitamíny.  Objemná krmiva zajistí dobrou činnost tlustého střeva, jadrná dodají pohotovou energii, minerálie a vitamíny pomohou v náročných obdobích udržovat správnou činnost metabolismu.

´

Změna ročního období je méně náročná pro sportovní a pracovní koně, kteří se nepasou nebo pastvu využívají pouze částečně. U nich se management příliš nemění. Pracují a přiježďují se často i v zimě, většinu svého dne tráví na jízdárně nebo v boxech. Proto není pro ně změna klimatu tak zásadní, jako u pasených koní, kteří žijí venku na pastvinách a jsou bezprostředně konfrontováni s přírodními podmínkami.

Pro dostihové koně je toto období především obdobím regenerace a klidu. Jejich krmná dávka se mění od koncentrátů ke krmení vyššího obsahu vlákniny. V této době se také majitelé a trenéři snaží zařadit do krmné dávky zařadit ozdravné a regenerační kůry po náročně sezoně.

Většina chovných koní má v zimě také klidové období. Budoucí matky jsou již většinou v poslední třetině březosti. U nich je pouze třeba zvýšit v krmné dávce obsah bílkovin, energie a stopových prvků, protože rozvoj plodu je v poslední třetině březosti nejvyšší.   Počítáme také, že spotřeba objemných krmiv u nich bude vzhledem k vyšším nárokům na živiny vyšší.

Obecně co se týká plemenné příslušnosti platí, že rustikální, extenzivní, severská a chladnokrevná plemena koní (pony, hucul, hafling, fjord apod..) snášejí zimu lépe než ušlechtilí koně plnokrevní a teplokrevní. S tímto rozdílem je třeba počítat i pokud stanovujeme zimní krmnou dávku pro plnokrevného koně chovaného celoročně na pastvě. Pro ně je výživa v zimním období opravdu velmi důležitá a neměla by se podceňovat.