"Koně nás učí o čem je život"

Darina Havlíčková

Darino, jaká byla tvoje cesta ke koním a proč je máš doma?

Od 10 let se pohybuji kolem koní. Celé mládí jsem strávila v jezdeckém oddíle, po mateřské dovolené jsem se ocitla znovu v sedle ve stáji mého bývalého trenéra z dětství. Asi před 15 lety jsme se nastěhovali s rodinou do zrekonstruované zemědělské usedlosti v podhůří Orlických hor. V jednom z objektů statku jsme také z budovy starého teletníku vybudovali menší stáj se 6 boxy pro koně. V té době už jsem vlastnila anglického plnokrevníka polského původu jménem Telleyrand,  který kvůli fatálnímu zranění nohy musel opustit dostihovou kariéru, a kterého mám dodnes.

A protože jsme nechtěli, aby byl sám, tak přibyl plnokrevník kamarádky, potom se přidal další kůň a tak to šlo dál a dál. Rozneslo se, že máme malou stáj pro nemocné a starší koně. Od té doby prošlo naší stájí asi 25 koní ve věku od 3-32 let, od sportovních koní v krátkodobé rekonvalescenci až po staré vysloužilé sportovní a hobby koně. Někteří u nás i dožili, např. kůň s Cushing syndromem nebo 32letá parkurová klisna. Vzhledem k mé profesi výživářky se u nás většinou objeví koně, kteří mají nějaké zdravotní nebo výživové problémy. Dožili u nás koně po schvácení, dušní koně a mnoho dalších koní s různým stupněm omezení. Velký dík patří majitelům těchto koní, kteří jim dopřáli u nás krásný zbytek života v důstojnosti, klidu a lásce. Díky nim můžeme našim koním poskytovat co nejlepší péči, protože ne vždy je to pravidlem, a starat se o stárnoucího koně vyžaduje pro majitele větší náklady na péči i na krmivo.

Jaké koně teď doma aktuálně máš?

Od počátku máme prakticky stále plný stav (5 -6 koní) a to i přesto, že nikde nemáme veřejný inzerát nebo nabídku na ustájení. Většinou je to tak, že vždy přijde koník, který přijít má a který si nás „vybere“.  Ke stáji patří cca 4 ha pastvin a to je limitující pro počet koní, zajištění kvality a udržitelnosti pastevního areálu. Přestože se koně pohybují celkem na malém prostoru, máme v tomto režimu minimální začervení (2x ročně děláme koprologická vyšetření).  Koně jsou na pastvinách rozděleni po dvojicích, což mi umožňuje organizovat jejich režim podle jejich potíží a sociálních handicapů, a také jsem schopná lépe odčervovat přesně podle dvojice koní a místa.

V současné době máme v péči 6 koní. Z toho 4 teplokrevníky, anglického plnokrevníka a welsh ponyho.  Mají různé zdravotní problémy a omezení např.  s dušností, artrózou, očima, kopyty nebo mají tak nekvalitní chrup, že se jim musí připravovat speciální krmná dávka vícekrát denně. Vše také děláme sami, společně s občasnými brigádníky, ale všichni ještě chodíme do práce, takže je to občas náročné.

Čím a jak koně krmíš?

Základem krmné dávky je 2 x denně vlhčená směs cukrovkových řízků a sladového květu. Do namočené směsi přidávám Energys PONY granule a mačkaný oves. Tato základní dávka je úplně jednoduchá, přizpůsobuji ji jednotlivým koním, takže plnokrevník např. nedostává oves a místo něho má musli bez ovsa např.  COLDMIX (kvůli kondici), starší koník zase dostává FIBER (horší trávení). Naopak dva velcí teplokrevníci cca 650 kg, mají ovsa dvakrát denně 1,5 kg. Pro 6 koní namáčíme asi 1,5 odměrky cukrovkových řízků a necelou odměrku sladového květu vždy ráno a večer. A až při krmení jim do této směsi přidávám granule, oves nebo musli. Sezónně přidáváme řepkový olej v dávce cca 0,1 l na koně a den, a to především v zimě a v plném létě, pokud jsou venku přes noc. Koně mají režim 12/12, který se přizpůsobuje počasí a ročnímu období, v zimě jsou venku třeba jen 6 hodin v létě chodí ven na noc a přes den jsou doma v boxech. Dva koně, kteří mají velmi špatný chrup dostávají vždy při krmení senem tzn. mezi krmení jádrem 2x denně 1-2 kg namočeného granulovaného sena. Poslední dávku jim dává v 23 hod ten, kdo jde poslední spát 😊. Naši koně jsou podestlaní pšeničnou slámou v eko kvalitě a mají po celý den i noc dostatek sena. Dušní koně dostávají preventivně bylinkové domácí sirupy, popř. veterinární léky v akutní fázi dušnosti. Koně s potížemi pohybového aparátu mají 2x ročně kůru chondroprotektiv a podle potřeby akutní veterinární léčiva. Ve třech ročních kůrách také dáváme probiotika a křemelinu a na jaře a na podzim ostropestřec a extrudovaný len. Hojně využíváme hlavně prevenci, především homeopatika, tinktury a bylinné preparáty - díky naší skvělé kamarádce, která je velmi zkušená, a s bylinnými a přírodními doplňky mě naučila pracovat.  Individuálně využíváme i veterinární léčiva na jiné problémy, a také služby veterinárních lékařů. Máme velké štěstí, že v naší oblasti pracují zkušení veterináři, kteří jsou schopni vyjet i ke starým koním i v noci. Velkou podporou je i velmi citlivá fyzioterapeutka, zubař a kovář, kteří mají také velkou zásluhu na tom, jak se našim koním daří.

Díky svým koním jsem poznala mnoho skvělých lidí, mistrů ve svém oboru, kteří nám pomáhají.

Co tě koně naučili?

Přesto, že koně máme doma už 15 let, nikdy se z péče o ně nestala otravná rutina. Každý koník si s sebou přinese svůj příběh, svoje bolesti i přednosti, a tak systém péče o ně mám nastavený jako pružný, podle toho „o co si řeknou“. Je až neskutečné, co všechno se dá v očích koní vyčíst, když se člověk uklidní, opustí všechna schémata, návyky a ambice, a nechá se jen vést. Jsou to úžasní tvorové s velkou trpělivostí a moudrostí, učí nás o čem je život. Někdy je to hodně smutné, když se s námi koně loučí, ale je v nich velká vůle žít a umění snášet velkou bolest. Máme zkušenosti i s mnoha „zázraky“, kdy si koně svůj život ještě dokázali vybojovat. Za každých okolností si jsou tak nablízku a vzájemně spojeni, že se od nich máme co učit. Jako holčička jsem si přála u koní hodně znamenat a něčeho dosáhnout, ale tenkrát jsem myslela jen na závodění. Dnes jsem vděčná, že moje přání se splnilo, i když můj obor je jiný.  Těší mě, že to, co mě naučili „ naše koně“, můžu předávat dál při své práci a koním našich zákazníků. Protože to, co vím a umím, není načtená teorie nebo akademické vzdělání, ale je to především zásluha koní samotných.

Děkujeme Darině za rozhovor.