SACHARIDY A JEJICH PŘESNÉ DEFINICE

Ing. Lucie Humeni

Sacharidy tvoří dominantní část krmné dávky koně, přesto se kolem nich stále objevují nepřesnosti. Nejčastější z nich je zaměňování pojmu „cukry“ za celou skupinu těchto živin. Ve skutečnosti jde o širší kategorii. Sacharidy, nebo-li karbohydráty, zahrnují jak rychle využitelné zdroje energie, tak strukturální složky píce s odlišným metabolismem a významem pro zdraví trávicího traktu.

Sacharidy a přesné vymezení pojmů

Z biochemického hlediska dělíme sacharidy podle složitosti molekuly na:

• monosacharidy (cukry) – glukóza, fruktóza, galaktóza, pentózy,
• disacharidy (2 molekuly cukru) – sacharóza, maltóza, laktóza,
• polysacharidy (více molekul cukru) – škrob, glykogen, celulóza,
• nepřesně definovanou látku, vlákninu, která je složena z celulózy, hemicelulózy a pektinu.

Je zásadní zdůraznit, že cukr není synonymem pro sacharidy. Správně se jedná pouze o monosacharidy.

Trávení jednotlivých frakcí v organismu koně

Kůň je typický ,,hindgut fermenter‘‘, tedy zvíře využívající mikrobiální fermentaci v tlustém, ale především slepém střevě. To zásadně ovlivňuje způsob využití jednotlivých sacharidů.

Trávení v žaludku a tenkém střevě

Monosacharidy a disacharidy jsou téměř kompletně absorbovány již v tenkém střevě. Škrob je zde enzymaticky štěpen na maltózu a následně na glukózu, která vstupuje do krevního oběhu. Kapacita tohoto procesu je však omezená. Při vyšším příjmu škrobu část uniká trávení a postupuje dále.

Tlusté střevo jako kvasná nádoba

Vláknina je fermentována (kvašena) mikroorganismy ve slepém střevě a tračníku. Výsledkem fermentace jsou těkavé mastné kyseliny, plyny a teplo. Těkavé mastné kyseliny představují stabilní a dlouhodobý zdroj energie, který pokrývá významnou část potřeby organismu.

Situace se zásadně mění v případě, kdy do slepého střeva proniká větší množství škrobu nebo rychle fermentovatelných cukrů. To může nastat při nevyvážené krmné dávce nebo například při jednorázové vyšší dávce obilovin. V této situaci dochází k rychlé fermentaci škrobu a cukrů, produkci kyseliny mléčné a prudkému poklesu pH ve střevě.  Tento proces vede k tzv. dysmikrobii a může být spouštěčem celé řady problémů, jako jsou koliky, průjmy, zánětlivé reakce systémového charakteru (např. poškození citlivých struktur lamel kopyt, což vede k laminitidě).

Funkční význam škrobu a cukru

Rychle stravitelné sacharidy mají své opodstatnění zejména v situacích, kdy je potřeba okamžitá energie pro doplnění svalového glykogenu jako podpora intenzivního výkonu. U sportovních koní se ukazuje, že vyšší podíl škrobu může zlepšit využití glukózy během zátěže, zejména při anaerobní práci.

Vláknina jako základ fyziologické výživy

Z evolučního pohledu je kůň adaptován na vysoký příjem vlákniny. Mikroorganismy ve slepém střevě umožňují efektivní využití strukturálních sacharidů, které by jinak byly nestravitelné. Dostatečný podíl vlákniny v krmné dávce podporuje stabilní mikrobiom, zajišťuje kontinuální produkci energie a snižuje výkyvy glykémie. Současné trendy ve výživě proto směřují k jejímu vyššímu zastoupení na úkor škrobu.

Energetická hodnota sacharidů

Rozdíly v energii:

·       cukry a škrob cca 16–18 kJ/g,

·       vláknina přibližně 6–9 kJ/g.

Zatímco cukr a škrob poskytují rychle dostupnou energii, vláknina je zdrojem pomalejším, ale metabolicky stabilnějším. Tuky pak představují nejkoncentrovanější formu energie, což vysvětluje jejich využití při snižování podílu škrobu v dávce.

Obsah sacharidů v krmivech

Typickými zdroji škrobu a cukru jsou zrna obilovin:

• oves,
• ječmen,
• kukuřice.

Tyto suroviny mají vysokou koncentraci nestrukturálních sacharidů a významně zvyšují glykemickou odezvu. Avšak je potřeba si dát pozor i na suroviny, jako je vojtěška či travní úsušky, ale v tomto případě záleží na vegetační fázi, podmínkách prostředí a co se týče travin, tak dle druhu.

Krmiva s vyšším podílem vlákniny:

·       řepné řízky,

• travní úsušky,
• vojtěška,
• pšeničné otruby.

Pšeničné otruby jsou trochu kontroverzní. Obsahují méně škrobu než celé zrno, nicméně jeho obsah závisí na vymletí zrna. Čím více je zrno vymleté, tím je obsah škrobu nižší.

Závěr

Rozlišení jednotlivých sacharidů má zásadní význam pro správné sestavení krmné dávky. Cukry a škrob jsou důležité pro výkon, ale jejich nadbytek představuje reálné zdravotní riziko, zejména u koní bez vyšší zátěže. Vláknina je základem krmné dávky koní a podporuje jejich dlouhodobé zdraví.

Zdroje:

1.     Geor, R.J., 2010. Digestive strategy and flexibility in horses with reference to dietary carbohydrates. In: The impact of nutrition on the health and welfare of horses. Online. Brill. Citováno: 21. 3. 2026.

2.     Harris, P., Geor, R., 2009. Primer on dietary carbohydrates and utility of the glycemic index in equine nutrition. Veterinary Clinics of North America: Equine Practice. Online. ScienceDirect. Citováno: 21. 3. 2026.

3.     Strauch, S. et al., 2017. Evaluation of an in vitro system to simulate equine foregut digestion. Journal of Animal Physiology and Animal Nutrition. Online. Wiley. Citováno: 21. 3. 2026.

4.     Julliand, V., Grimm, P., 2017. The impact of diet on the hindgut microbiome. Journal of Equine Veterinary Science. Online. ScienceDirect. Citováno: 21. 3. 2026.

5.     Cichorska, B. et al., 2014. Significance of nutrient digestibility in horse nutrition – A review. Annals of Animal Science. Online. Citováno: 21. 3. 2026.

6.     Zeyner, A., 2008. Energy providing nutrient sources. In: Nutrition of the exercising horse. Online. Brill. Citováno: 21. 3. 2026.

7.     Harlow, B.E. et al., 2016. Effect of dietary starch source and concentration on equine fecal microbiota. PLoS One. Online. https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0154037 Citováno: 21. 3. 2026.

8.     Jansson, A. et al., 2002. Effects on exercise metabolism of varying dietary starch and sugar proportions. Equine Veterinary Journal. Online. Wiley. Citováno: 21. 3. 2026.

9.     Pratt-Phillips, S.E., Lawrence, L.M., 2013. Nutrition of the performance horse. In: The Athletic Horse. Online. Citováno: 21. 3. 2026.

10.  Cipriano-Salazar, M. et al., 2019. The dietary components and feeding management as options to offset digestive disturbances in horses. Journal of Equine Veterinary Science. Online. ScienceDirect. Citováno: 21. 3. 2026.

11.  Ermers, C. et al., 2023. The fibre requirements of horses and the consequences and causes of failure to meet them. Animals. Online. https://www.mdpi.com/2076-2615/13/8/1414 Citováno: 21. 3. 2026.